Ekologický post a já
Tak jsem někde na internetu náhodou narazila na jeden ekologický post. Video o tom, že planeta je zavalená plasty. Byly tam záběry velmi znečištěných oblastí, zvířat, která kvůli plastům zahynula, nebo byla zraněná a velmi trpěla, plasty sežrala a podobně. Dostal mě záběr želvy s brčkem zapíchnutým v hlavě. Želva žila a brčko jí bylo vytahováno za toku krve z rány. V tu chvíli se mi vynořil obrázek a pocit toho, jak příjemné je dát si ve městě čerstvý fresh, když si zapomenu vzít vodu..... Ten kontrast - udělám pro sebe něco dobrého (čerstvě vymačkaná šťáva) a příjemného a někdo jiný kvůli mě trpí. Ten pocit falešné lásky, to, že někomu na mě záleží, ale není to pravda, protože on chce jen prodat a vydělat. Ten pocit - záleží nám na tobě, měj se dobře, ale když se dobře mám, někdo jiný kvůli tomu umře.
Takové posty ve mne vždy vyvolají směsici pocitu viny a bezmoci. Na konci postu byla "rada" co s tím dělat - prý nepoužívat plasty na jedno použití.... no...
Z pocitu viny, který trval několik dnů se za několik dnů stal alarm, červené světýlko při každém kroku a kontrola, zda zrovna nepoužívám PLAST.
Nevím, co je vlastně poslání takových postů, kromě vyvolávání pocitů viny. Pokud se vina svalí na koncového spotřebitele, není to dle mého názoru vhodné řešení. To by museli radikálně přestat používat plasty všichni, nebo aspoň většina koncových spotřebitelů. Jenže jenže - koncový spotřebitel nemá zas až tolik svobody, jak by se na první pohled mohlo zdát. Koncový spotřebitel - obyčejný pracující člověk, většinou s rodinou - žije v koloběhu a je součástí systému s malým potenciálem ovlivnit své činnosti. Vezměme si, jak by to vypadalo, kdyby se takový koncový spotřebitel rozhodl přestat používat plasty na jedno použití. Jde do obchodu a chce nakoupit zeleninu - první problém - mikrotenové sáčky. Do čeho si zeleninu zabalí pokud nechce brát v obchodě z ruliček nové? Ano, může si nosit své, které používá opakovaně. To lze. Avšak s tím, že na to musí stále myslet, aby měl v tašce přichystaných dost sáčků na případný nákup, aby jich měl dost, protože když mu jeden bude chybět, je v pasti, když se mu některý roztrhne, taky. Pokud je to matka několika dětí, myslím si, že její pozornost se nebude moci ubírat směrem, aby nosila vlastní mikrotenové sáčky na nákup. Pro takovou ženu je často priorita někde jinde - tedy aby děti do obchodu vůbec dopravila, aby na ně dávala pozor, aby byly najedené, oblečené, jedno v košíku, druhé v autíčku, jak projet kasou, dopravit nákup domů.... a to je varianta s autem. Pokud ho nemá, tahá dvě děti MHD v tandemovém kočáru do nějakého obchodu a na nějaké sáčky jí už vážně asi nezbude síla. Dle postu na to však musí myslet, protože když to nedělá, zapříčiňuje to, že se nějaký živočich v jí použitém sáčku potom udusí.
A to jsme pouze u sáčků. Nemůžeme si dát ve městě fresh (jedině, že si budeme nosit vlastní hrnek v batohu a poprosíme obsluhu, aby nám nápoj nalila do něj - jistěže to lze, ale vyvstává zde jeden hlavní problém, ke kterému se dostanu níže), ano, můžeme se bez něj obejít, není to problém. Ale jste na nákupu, máte hroznou žízeň. Můžete si koupit vodu - v PET lahvi nebo si dát fresh - v kelímku. Ale máte mnoho tašek, žízeň a málo času. Budete ještě uvažovat o tom, že si nesmíte nápoj koupit, protože je balený v plastu? Jistěže je možné na to myslet předem a nést si svou vodu. Ale cokdyž máte jiné starosti, málo času, zapomenete, řešíte pro vás nějaký zásadní problém?
Ale to není zdaleka všechno. Vaničky od masa (ikdyž budu chodit k řezníkovi zabalí mi maso do sáčku, který potom za řevu dětí doma musím umývat a sušit, abych ho mohla znovu použít, protože vyhodit nesmím), vaničky od ovoce (drobné ovoce se jinak než do vaničky nebo sáčku ani dát nedá), obleční (ano, polyester a ostatní umělá vlákna jsou taky plat), lůžkoviny (tentýž problém), dekorační látky - většinou také z umělých vláken, houbičky na nádobí, kelímky od jogurtů, obaly od sýrů a jiných mléčných výrobků, zubní kartáčky, menstruační vložky,...
Koncový spotřebitel se může rozhodnout užívání plastů omezit. Ovšem při pokusu vynechat jejich užívání úplně na to spotřebuje veškerou energii a stejně neuspěje - pokud se tedy nerozhodne pro radikální způsob života. Je zde ještě jedna věc, která zabraňuje v tomto kroku. A to je pozornost. Svou pozornost nasměrujeme určitým směrem a běžné věci děláme na autopilota. Pokud bychom chtěli nepoužívat plasty a dělat stále opatření, abychom se jim vyhnuli, musíme mít pozornost nasměrovanou tímto a jen tímto směrem - tedy stále myslet na plasty. To dost dobře není možné, protože v našich životech musíme také prioritizovat a abychom mohli normálně žít, ekologické chování nemůže být na prvním místě.
A to jsou pouze plasty. Dále bychom mohli zmínit používání automobilů, praní prádla (ekologické prášky špatně perou, zbývá tedy valcha a jádrové mýdlo) a koneckonců elektřina, protože jak ta se vyrábí, všichni víme...........
Ano, vše je možné, je možné se i odstěhovat do jeskyně. Ale pokud ostatní společnost v jeskyni nežije, půjde to dost těžko.
A tak si říkám, že obviňování koncových spotřebitelů ze znečišťování není zcela na místě. Lidé jsou většinou dobří a snaží se, aby přežili, aby uživili a vychovali děti, aby se uživili, aby zaplatili hypotéku, aby měli kde bydlet, aby mohli poslat děti do školy.... a v tom všem používají sáčky, perou v prášcích s fosfáty a svítí elektřinou, no, jenže takto funguje celá společnost, nebyla to jejich volba. Jistě že je dobré vědět o tom, co se děje, mít informace. Je možné omezit používání plastů, ale pokud mám v hlavě termín projektu v práci, asi mi nezbude prostor na to, pamatovat, že sáček o masa musím pečlivě vymýt, osušit a pak dát do plastového odpadu nebo znovu na maso použít.
Komentáře
Okomentovat