Ekologický post a já Tak jsem někde na internetu náhodou narazila na jeden ekologický post. Video o tom, že planeta je zavalená plasty. Byly tam záběry velmi znečištěných oblastí, zvířat, která kvůli plastům zahynula, nebo byla zraněná a velmi trpěla, plasty sežrala a podobně. Dostal mě záběr želvy s brčkem zapíchnutým v hlavě. Želva žila a brčko jí bylo vytahováno za toku krve z rány. V tu chvíli se mi vynořil obrázek a pocit toho, jak příjemné je dát si ve městě čerstvý fresh, když si zapomenu vzít vodu..... Ten kontrast - udělám pro sebe něco dobrého (čerstvě vymačkaná šťáva) a příjemného a někdo jiný kvůli mě trpí. Ten pocit falešné lásky, to, že někomu na mě záleží, ale není to pravda, protože on chce jen prodat a vydělat. Ten pocit - záleží nám na tobě, měj se dobře, ale když se dobře mám, někdo jiný kvůli tomu umře. Takové posty ve mne vždy vyvolají směsici pocitu viny a bezmoci. Na konci postu byla "rada" co s tím dělat - prý nepoužívat plasty na jedno použití...
Příspěvky
Zobrazují se příspěvky z duben, 2017